Co je sarkom?
Sarkom je vzácný zhoubný nádor vycházející z pojivové tkáně jako je sval, tuk, chrupavka, kost vazivo, céva nebo nerv. Může se objevit v jakémkoliv věku. Jedná se o zhruba 1% všech zhoubných nádorů u dospělých a o přibližně 15% zhoubných nádorů u dětí a adolescentů. Může se vyskytovat kdekoliv na těle, nejčastěji ovšem postihuje končetiny a trup. Jedná se o širokou skupinu onemocnění která obsahuje víc než 80 různých histologických podtypů.
Základní dělení sarkomů je na:
- Měkkotkáňové nádory
- Kostní nádory
Nejčastěji se projevuje jako nebolestivá rezistence na povrchu těla, která se v průběhu času zvětšuje. Hluboce uložené sarkomy bývají dlouhodobě klinicky němé (asymptomatické) a tím pádem mohou dosahovat obrovských rozměrů, zpravidla nad 10cm.
Správně zvolený primární terapeutický postup rozhoduje o osudu pacienta. Pokud je zvolený špatný postup, další změna řešení nebo reoperace již v mnoha případech nemůže změnit průběh nemoci. Naše centrum nabízí komplexní péči v procesu diagnostiky a následně léčby sarkomů měkkých tkání. Je jedním ze 2 referenčních center v ČR pro léčbu sarkomů měkkých tkání
Kdy nutno pomýšlet na sarkom?
V případě, že se u Vás objevilo nebolestivé ložisko na povrchu těla velikosti nad 5cm, které se zvětšuje, nebo u Vás bylo zjištěno měkkotkáňové ložisko jakékoliv velikosti v hloubce měkkých tkání nebo v dutině břišní nebo hrudní, měl/a by jste být vyšetřen/a v centru specializovaném na diagnostiku a léčbu měkkotkáňových nádorů.
O vyšetření můžete požádat cestou vašeho lékaře nebo se můžete objednat i přímo Vy vyplněním kontaktního formuláře.
Jaké jsou možnosti léčby?
1. Diagnostika
- V případě že se u Vás objevila měkkotkáňová rezistence, která je na povrchu těla a je větší než 5cm, nebo se nachází v hloubce těla, měl/a byste podstoupit základní vyšetření v centru specializovaném pro léčbu sarkomů.
- Základní součástí je komplexní fyzikální vyšetření, které je doplněno o zobrazovací vyšetření (ultrazvuk, CT nebo magnetická rezonance).
- V případě, že skutečně je podezření na sarkom, je nutné ještě před zahájením léčby provést biopsii ložiska. Biopsie ložiska probíhá v lokálním znecitlivění. V případě, že je ložisko hmatné, je možné biopsii provést i na ambulanci. Pokud ložisko hmatné není, biopsie se provádí za jednodenní hospitalizace pod ultrazvukovou nebo CT kontrolou.
- Standardně se odebírá 6-8 malých vzorečků, které jsou dále vyšetřované na patologii. Zde probíhá určení typu nádoru, zejména rozlišení mezi zhoubným a nezhoubným nádorem, a pak zařazení do jednotlivé podskupiny. V některých případech není možné přesně určit typ nádoru, a proto se obvykle provádí ještě jedna biopsie.
- V případě, že Vám je diagnostikované zhoubné onemocnění, je nutné před samotnou léčbou zjistit, jestli se onemocnění nerozšířilo i mimo hlavní ložisko (generalizace). Proto je nutné doplnit CT hrudníku a břicha.
- Po kompletizaci všech vyšetření je každý pacient referovaný na multidisciplinárním sezení (sarcoma-boardu). Zde jsou vždy přítomní specialisté z oboru chirurgie, onkologie, zobrazovacích metod a patologie. Výsledný způsob léčby je na základě jejich doporučení.
2. Chirurgická léčba
- Chirurgický výkon je hlavní a nejdůležitější léčebnou modalitou u všech pacientů s lokalizovaným onemocněním (onemocnění, které se nerozšířilo mimo hlavní ložisko).
- V individuálních případech může být součástí komplexní terapie i u pacientů s lokálně pokročilým nebo generalizovaným onemocněním.
- Může mu předcházet předléčení pomocí chemoterapie nebo radioterapie nebo izolované končetinové perfuze.
- Různé histologické podtypy a různé lokalizace výskytu sarkomů mají své specifika, se kterými je každý pacient obeznámen.
- U rozsáhlejších nádorů se na operaci často podílí specialisté z různých chirurgických podoborů.
- Cílem je, pokud to je možné, odstranění celého nádoru s lemem zdravé tkáně. To si zejména při hluboce uložených nádorech v dutině břišní nebo hrudní, může vyžádat i odstranění různých orgánů nebo tkání.
- Před operací má každý z pacientů pohovor s chirurgem, který mu vysvětlí předpokládaný rozsah operace a potenciální rizika a důsledky odstranění jednotlivých orgánů nebo tkání.
3. Chemoterapie
- Chemoterapie je hlavní modalita léčby u pacientů, u kterých se onemocnění rozšířilo i mimo hlavní ložisko.
- V individuálních případech se může využít i před nebo po operačním výkonu. V této indikaci se používá zejména u pacientů s vysokým rizikem opětovného vzplanutí nemoci.
- Různé podtypy sarkomů mají různou citlivost na léčbu a můžou mít také různé specifické režimy léčby.
- V selektovaných případech je její součástí i biologická nebo imunoonkologická léčba.
4. Radioterapie
- Radioterapie je základní součástí komplexní léčby většiny sarkomů. Může se aplikovat před nebo po operačním výkonu.
- Při aplikaci před operací (neoadjuvantí radioterapie) může vést její aplikace ke zmenšení velikosti nádoru, což má význam zejména při těsném vztahu nádoru ke kritickým strukturám, jako jsou nervy nebo cévy.
- Aplikace po operaci (adjuvantní radioterapie) má za cíl snížit riziko opětovného výskytu nádoru v místě operačního zákroku (lokální recidiva).
5. Sledování po léčbě
- Sledovaní pacienta pomocí zobrazovacích metod (CT nebo MR) je nutné pro monitoraci úspěchu zvolené metody léčby.
- Ani radikální operace není garancí, že se onemocnění nevrátí. Sarkomy mají různě velké riziko lokální recidívy, nebo vzdáleného šíření (generalizace). Každý pacient proto musí být pravidelně sledován, aby pokud se onemocnění vrátí, bylo možné ho zastihnout ve včasné fázi a co možná nejdříve zahájit další terapii.
- Sledování probíhá cestou spádové onkologické ambulance s pravidelnými kontrolami stavu na chirurgické ambulanci.
Může se mi onemocnění vrátit?
Jednotlivé podtypy sarkomů mají různě veliké riziko jak lokální, tak vzdálené recidívy. Proto je nutné pravidelné sledování, které je nejintenzivnější po dobu 3-5 let od zahájení léčby. Následně riziko opětovného vzplanutí nemoci významně klesá, ovšem nikdy není nulové. Sledování je proto doživotní.